Drobečková navigace

Úvod > Aktuality > Vodníci to dokázali! Stali se mistry republiky!

Vodníci to dokázali! Stali se mistry republiky!



Cesta žáků prvního stupně ZŠ Vodní v Mohelnici prestižním florbalovým turnajem Čeps cup dostala zlatou tečku. V Praze se o tom rozhodovalo v poslední březnový den mezi šestnácti týmy, které si vybojovaly svou účast v republikovém finále postupem přes okresní a krajská kola.

Vodníci, kteří do Prahy vyrazili s jednodenním předstihem a užili si tak i nocleh na vysokoškolských kolejích, zde představili suverénně nejmladší družstvo, jehož součástí byla i tři šikovná děvčata. A přestože v okresu ani v kraji naši žáci dosud nepotkali soupeře, který by s nimi dokázal držet krok, působili v prvním zápase nervózně a rozpačitě. Proti nám stál navíc těžký protivník (ZŠ Kravaře), který si brousil zuby na celkový triumf v turnaji a do Prahy dorazil s početnou diváckou podporou. I když jsme nakonec svého soupeře přehrávali a vytvořili si mnohem více šancí, zápas jsme vinou špatné koncovky a vlastní nedisciplinovaností prohráli 4:2.

Ve zbývajících zápasech skupiny, do kterých nejen herně, ale i gólově zasáhli také naši nejmenší hráči, jsme již nezaváhali a po přesvědčivých výhrách a solidní předváděné hře jsme z druhého místa postoupili do čtvrtfinále turnaje.  V něm na nás čekal domácí pražský tým. Po bezbrankovém poločase jsme v úvodu toho druhého šli brzy do vedení a zápas bezpečně kontrolovali. Vítězství 4:1 nás posunulo do semifinále proti našemu přemožiteli z prvního zápasu, ZŠ Kravaře.  

Po slibném úvodu jsme si soupeře nechali utéct poprvé o dvě branky a zápas museli otáčet. Převahu jsme opět získali nejdříve v hledišti. Naši fanoušci, tedy rodiče, kteří své děti přijeli do Prahy podpořit, neúnavně hnali své ratolesti za vyrovnáním. V elektrizující atmosféře dramatického souboje znělo pražskou tělocvičnou hlasité skandování Mohelnice, Mohelnice, Mohelnice... Kolem hřiště se začali hromadit i nezaujatí příznivci a s napětím sledovali, jak Vodníci dokonce dvakrát dotáhli dvougólovou ztrátu a ženou se za vítězstvím.

Náš tlak ale ukončil závěrečný hvizd rozhodčího. Vítěze tak určily až samostatné nájezdy. V nich jsme byli úspěšnější, a proto jsme zaslouženě postoupili do finále. Finálový souboj už takovou zápletku nenabídl. Již brzy bylo jasné, kdo zápas drží pevně v rukou a kdo v něm nakonec dokráčí k sladkému  vítězství.

Florbal je týmový sport a tým by v něm proto měl být vždy na prvním místě. V týmu, ve kterém dře jeden za druhého, pak mohou vyniknout výborné individuální výkony v poli i v brankovišti, kterých jsem byl svědkem. A jsem opravdu šťastný, že jsem za takovým týmem mohl stát na střídačce. Za to vám, Vodníci, moc děkuji.

A děkuji také všem rodičům hráčů, kteří obětovali svůj čas, finance i hlasivky, aby své děti podpořili. I těm rodičům, kteří se nebáli nám své děti na cestě do metropole svěřit. Děkuji Zdence Kaplové, která zajišťovala cestu i ubytování a stála mi po boku i na střídačce. Poděkování směřuji i do mohelnického florbalového klubu, protože to vaše úsilí stojí za rozvíjením florbalových dovedností drtivé většiny našich vítězných reprezentantů. Je vidět, že to děláte dobře.